Posturální asymetrie (1) – Proč má lidské tělo tendenci rotovat doprava

Lidské tělo není dokonale symetrické. Naopak – přirozená asymetrie je jedním ze základních rysů lidské anatomie i pohybu. Tato nerovnoměrnost se projevuje v uspořádání vnitřních orgánů, činnosti nervového systému i ve způsobu, jakým se pohybujeme v prostoru. Jedním z nejčastějších projevů této asymetrie je tendence těla rotovat doprava.

Z neurologického hlediska hraje významnou roli dominance mozkových hemisfér. U většiny populace je dominantní levá hemisféra, která řídí pravou polovinu těla. Tato dominance se neprojevuje pouze ve volbě ruky při psaní nebo manipulaci s předměty, ale také v řízení jemné motoriky, plánování pohybu a orientaci těla v prostoru. Výsledkem je přirozená preference pravé strany, která se postupně promítá do držení těla i pohybových stereotypů.

Dalším důležitým faktorem je asymetrické uspořádání vnitřních orgánů, kdy je větší část hmotnosti orgánů soustředěna na pravé straně těla. Patří sem především játra, část tlustého střeva, žlučník a také větší objem a hmotnost pravé plíce. Toto rozložení hmoty vytváří přirozený mechanický vliv na postavení trupu a podporuje tendenci těla k orientaci doprava.

Významnou roli hraje také samotná bránice, hlavní dýchací sval, která není ani tvarově, ani funkčně symetrická.

Pravá část bránice je obecně robustnější a má pevnější oporu díky uložení jater na pravé straně těla. To vede k tomu, že při klidném i zátěžovém dýchání bývá pravá strana aktivnější a stabilnější. Tento rozdíl v práci bránice ovlivňuje postavení hrudníku, páteře i pánve a vytváří jemný, ale dlouhodobý rotační moment směrem doprava.

Zajímavým aspektem je také vliv každodenních návyků. Používání myši, telefonu, nošení tašky na jedné straně, řízení auta nebo sportovní aktivity s preferencí rotace na jednu stranu – to vše může přirozenou asymetrii dále posilovat. Tělo se velmi rychle adaptuje na opakované podněty a hledá energeticky úspornější řešení, což často znamená upevnění již existující dominance pravé strany.

Jak se rotace doprava projevuje v držení těla

Jedním z typických znaků rotace doprava je nižší postavení pravého ramene v porovnání s levým. Pravá strana hrudníku často působí více „uzavřeně“, zatímco levá strana je relativně otevřenější a pohyblivější.

Tato asymetrie má přímý vliv na oblast krční páteře. Hlava má tendenci k laterálnímu úklonu doleva, často v kombinaci s mírnou rotací, což zvyšuje zatížení svalů na jedné straně krku a omezuje plynulý pohyb hlavy.

V oblasti pánve se rotace doprava může projevit tím, že pravá pánevní kost je lehce výše, zatímco levá je níže a více posunuta dopředu. Toto postavení vytváří rotační nastavení trupu doprava a ovlivňuje celkovou osu těla.

Rozložení váhy je pak často posunuto převážně na vnější část pravého chodidla, což dále podporuje pravostrannou oporu a omezuje efektivní přenos váhy na levou dolní končetinu.

Projevy při chůzi a pohybu

Při chůzi je rotace doprava často patrná na postavení pravého chodidla, které má tendenci se při kroku více vytočit ven, tedy špičkou mírně doprava. Tento vzorec bývá doprovázen delší fází opory na pravé noze a menší ochotou těla přenášet váhu plně na levou stranu. Pohyb pak může působit méně plynule a více „točivě“ okolo pravé osy.

Jsou všichni lidé rotovaní doprava?

Přestože je tendence rotovat doprava velmi častá, rozhodně neplatí, že by se týkala všech lidí.

Existuje významná skupina jedinců, u kterých převládá rotace doleva. Tato orientace může vzniknout z celé řady důvodů a často představuje adaptační nebo kompenzační strategii těla.

Podstatné je, že člověk s převládající levou rotací nikdy nebude vypadat jako přesný „zrcadlový obraz“ pravostranné rotace, a to z důvodu fyziologické asymetrie lidského těla, která byla popsána výše.

Zároveň platí, že ani u jedinců, u nichž je pravostranná rotace přítomna, se nemusí vyskytovat všechny popsané znaky. Každé tělo si vytváří vlastní vrstvy kompenzací v závislosti na historii zranění, typu zatížení, pohybových zkušenostech a životním stylu.

Závěrem

Celkově lze říci, že tendence lidského těla rotovat doprava není známkou chyby nebo poruchy, ale přirozeným důsledkem anatomické a funkční asymetrie. Problém nastává ve chvíli, kdy se tato asymetrie stane příliš výraznou a tělo ztratí schopnost efektivně pracovat i v opačných směrech. Klíčem ke zdravému pohybu je proto schopnost těla adaptovat se, střídat zátěž a udržet rovnováhu mezi stabilitou a pohyblivostí na obou stranách.