Jak vyřešit výhřez meziobratlové ploténky a bolest zad

Výhřez meziobratlové ploténky je jedním z nejčastějších problémů pohybového aparátu a zároveň jedním z nejvíce nepochopených. Často se řeší pouze příznaky, ale skutečná příčina potíží zůstává bez povšimnutí. V tomto článku si vysvětlíme:

• co je to výhřez ploténky a jaké existují typy výhřezu,

• co je skutečnou příčinou problému,

• jak skutečně postupovat při návratu k bezbolestnému pohybu a proč samotné „posilování core“ většinou nestačí.

  
  

Co je výhřez meziobratlové ploténky?

Meziobratlová ploténka funguje jako tlumič nárazů mezi jednotlivými obratli. Skládá se ze dvou hlavních částí:

• vazivového prstence (anulus fibrosus),

• gelovitého jádra (nucleus pulposus).

K výhřezu dochází ve chvíli, kdy je vazivový prstenec dlouhodobě přetěžován, oslabován nebo narušen a gelovité jádro se začne posouvat mimo své přirozené centrum.

Typy postižení ploténky

1. Bulging (vyklenutí)

Ploténka se vyklenutí jako celek, ale vazivový prstenec zůstává zachovaný. Často se jedná o časný nebo dlouhodobě stabilní stav, který nemusí způsobovat výrazné obtíže. Pokud se upraví způsob zatěžování a držení těla, má bulging velmi dobrou prognózu a obtíže se často zcela zklidní.

2. Protruze

Část jádra se posouvá jedním směrem a vytváří lokální tlak, prstenec je oslabený, ale neporušený. Bývá nejkomplikovanější variantou, jelikož vysoký tlak uvnitř ploténky dráždí nervový systém. Obtíže jsou citlivé na pohyb, sed i zátěž.

3. Extruze (výhřez)

Jádro prorazí vazivový prstenec a tlačí mimo ploténku. Příznaky mohou být menší než u protruze, protože část tlaku se z ploténky uvolní. Při vhodných podmínkách a změně zatížení může dojít k poměrně rychlému zlepšení obtíží.

4. Sekvestrace

Oddělená část jádra se zcela uvolní. Nález působí závažně a často vyvolává obavy, ale organismus na oddělenou část jádra většinou reaguje resorpčním procesem (vstřebáním), což může vést k rychlému ústupu obtíží a zlepšení stavu.

Co je skutečnou příčinou

Důležité je pochopit, že výhřez ploténky je obvykle výsledkem dlouhodobého špatného zatížení. Toto špatné zatížení souvisí s držením těla a posturálními asymetriemi, které si člověk nevědomky buduje roky. Pokud je tělo dlouhodobě vychýlené z rovnováhy, například:

• pánev je rotovaná nebo nakloněná na jednu stranu,

• váha je přenášena převážně na jednu dolní končetinu,

• jedna kyčel má omezený rozsah pohybu,

• nebo hrudník a páteř jsou trvale vytočené jedním směrem,

dochází k tomu, že se zátěž při každém pohybu opakovaně koncentruje do stejného segmentu páteře a stejným směrem. Výhřez je pak spíše logickým důsledkem porušené mechaniky celého těla, nikoliv náhodnou událostí nebo jednorázovým přetížením.

Jak postupovat při výhřezu ploténky

Nejdříve je cílem snížit příznaky, tedy snížit mechanický tlak na postižený segment páteře a zklidnit nervový systém, a pak začít odstraňovat skutečnou příčinu obtíží.

Řešení příznaků – snížení tlaku na ploténku

Velmi účinným nástrojem je dekomprese páteře – tedy vytvoření většího prostoru mezi obratli, což snižuje tlak na ploténku. Dekomprese je standardní metoda, která se používá ve specializovaných klinikách, často pomocí strojů, ovšem stejného efektu lze dosáhnout doma pomocí vhodně zvolených cviků.

Odstranění skutečné příčiny potíží

Jakmile se podaří akutní stav zklidnit, je nutné se zaměřit na skutečnou příčinu potíží a obnovit stabilitu páteře. Klasické cviky jako plank, bird dog nebo mrtvý tah (se správnou aktivací středu těla) často nestačí, jelikož posilují střed těla izolovaně a bez kontextu – neučí tělo rovnoměrně rozložit zátěž, přenášet váhu mezi stranami ani udržet správné postavení pánve, hrudníku a hlavy. Skutečná stabilita vzniká až tehdy, když obnovíme pohybové vzorce, symetrii a postavení těla. Bez toho se člověk často pohybuje v kruhu krátkodobé úlevy a návratu obtíží.